Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Alergie na plísně se často vyskytuje společně s pylovou alergií nebo s alergií na prachové roztoče. Na plísně je citlivých přibližně 5 % obyvatelstva. Vdechované alergeny plísní se často podílejí na vzniku astmatu nebo alergické rýmy. Viz také alergie, plísně.

Alergie na prachové roztoče je po pylové alergii druhou nejčastější alergií a v České republice se s ní potýkají tisíce lidí. Původci alergie jsou nejčastěji prachoví roztoči, vzácněji potravinoví roztoči. Roztoči žijí v každé – jakkoli čisté – domácnosti a běžnými čisticími metodami se nedají bezezbytku odstranit. Viz také alergie.

Alergie na léky je jiný název pro lékové alergie. Viz také alergie, léky.

Alergie na mléko je typ alergie, při němž imunitní systém přemrštěně reaguje na určité bílkovinné složky mléka (kasein nebo syrovátkový protein). Potíže se mohou objevit buď bezprostředně po konzumaci mléka, nebo se zpožděním. Příznaky se mohou projevit na rtech, v ústech, v jícnu, v nose či v dolních dýchacích cestách, případně na kůži nebo na očích. Postižen může být i trávicí trakt, plíce a kardiovaskulární systém. Mezi časté reakce se mj. řadí: pocit brnění či mravenčení v ústech, svědění a otoky na sliznicích podél celého trávicího traktu (od rtů až po řitní otvor) i na kůži (kopřivka, později se mohou objevit i ekzémy), náhlá dušnost (alergické astma), alergický šok. Pozor: Alergie na mléko není totéž co intolerance laktózy! Zatímco u intolerance způsobuje potíže určitý druh sacharidu (konkrétně laktóza), u alergie jsou problematické určité proteiny, které jsou obsaženy v mléce. Alergie na mléko je alergií v klasickém smyslu, tzn. imunitní systém bojuje proti látce, která je pro tělo ve skutečnosti neškodná, a to se projevuje alergickými příznaky. Viz také alergie, intolerance laktózy.

Alergie na zvířecí srst je třetí nejčastější forma alergie dýchacích cest, hned po pylové alergii a alergii na prachové roztoče. Označení „alergie na zvířecí srst“ však vlastně není správné, protože lidský organismus nereaguje na samotnou zvířecí srst, nýbrž na některé proteiny, které se nacházejí v odlupující se kůži, mazu, slinách, potu, výkalech nebo moči. Tyto alergeny jsou pro nealergické lidi naprosto neškodné. U senzibilizovaných lidí však mohou vést k zánětu spojivek, alergické rýmě nebo astmatu. U některých senzibilizovaných osob se při bezprostředním kontaktu se zvířetem vyvine i kopřivka. Viz také alergie.

Alergie na hmyzí bodnutí neboli alergie na hmyzí jed je alergická reakce na hmyzí jed, který se do těla dostal v důsledku bodnutí hmyzem. Po bodnutí včely nebo vosy se přehnaná reakce v oblasti místa vpichu – tzv. místní alergická reakce – vyskytuje až u 4,5 % obyvatelstva. Až u 3,5 % obyvatelstva se vyskytuje celková alergická reakce – tedy potíže, které se vyskytují ve větší vzdálenosti od místa vpichu a které mohou v těžkých případech vést k trvalým tělesným následkům, nebo dokonce k úmrtí. V důsledku alergické reakce na včelí nebo vosí bodnutí v Evropě každoročně zemře asi 200 lidí, další tisíce lidí jsou ošetřeny na urgentních příjmech. Viz také alergie.

Plísňové onemocnění je jiný název pro mykózu.

Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které tvoří přirozenou součást našeho životního prostředí. Jsou prakticky všudypřítomné, avšak ne vždy jsou viditelné pouhým okem. Rostou všude, kde je vlhko a teplo. Některé plísně nich mohou za určitých okolností způsobovat různé druhy mykóz. Samostatnou kapitolou je alergie na plísně. Odvozené přídavné jméno je plísňový. Viz také alergie na plísně, infekční agens, plísňové infekce, plísňové onemocnění.

Plísňové infekce neboli mykotické infekce jsou infekce způsobené plísněmi nebo kvasinkami. Plísňová infekce není totéž co plísňové onemocnění, neboť infekce se nemusí navenek nijak projevit (alespoň zpočátku). Mykotické infekce jsou často spíše obtěžující než nebezpečné. Některé však mohou způsobit vážné onemocnění. Jedním z nejčastějších způsobů vzniku mykotické infekce je vdechnutí spór plísně. Ty se nacházejí na povrchu některých předmětů (často ve vlhkých obytných prostorách), ale i ve vzduchu, v půdě apod. Zvýšené riziko plísňové infekce mají lidé se sníženou funkcí imunitního systému (viz také imunosuprese), pacienti s HIV/AIDS nebo onkologičtí pacienti, kteří právě podstupují chemoterapii. Viz také plísně, kvasinky, infekce, virové infekce, bakteriální infekce, parazitární infekce, mykóza.

Alergická reakce cytotoxického typu neboli imunopatologická reakce II. typu je jedním ze čtyř typů alergických reakcí, ale vyskytuje se velmi zřídka. V tomto případě se na antigen (vázaný na povrch buňky nebo vyskytující se na povrchu orgánu) naváže protilátka, díky níž pak imunitní systém cílovou buňku (označenou komplexem antigen-protilátka) zničí. Příkladem je situace, kdy se některé léky vážou na povrch krevních buněk. Na tyto léky (antigeny) se navážou protilátky a imunitní systém ničí krevní buňky vlastního těla. Při vyšetření krve se to může projevit např. poklesem počtu bílých krvinek (granulocytů) nebo krevních destiček (trombocytů). Viz také alergická reakce, cytotoxicita.